Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ligová utkání 2008-09

17. 7. 2009

26.kolo:FC HRKOTKA - HOTEL FIT 4:4 (1:3)

Sestava: Rooney – Baggio, Radek, Chylda – Méďa – Áda, Davča, Hrubas
Branka: 4 x Áda
 
  Obrazek        Sezónu jsme zakončili na školním hřišti U tenisu proti soupeři, proti kterému jsme podzimní dohrávkou jarní část ligy začínali - Hotelu Fit. Již před zápasem byly vyluštěny dvě tajenky: 1)Hotel Fit skončí s ohledem na vítězství MASHe v konečném pořadí na 3. místě a 2) jelikož k zápasu v dresu Hotelu Fit nenastoupil Kašpárek, že králem střelců 1. ligy bude Áda. Otázkou jen bylo, jestli si v tabulce střelců nějaký zásah zapíše, o čemž však asi nikdo kdo ho zná nepochyboval.
          K zápasu jsme nastoupili v brance s Rooneym, kterému místo mezi třemi tyčemi přepustil Mozi znavený vymýšlením taktiky na soupeře během pátečního odpoledne, večera a noci ve společnosti Radka a Baggia na Penaltě. Vymýšlení taktiky zjevně neprospělo ani Baggiovi, který sice v zápase podal solidní výkon, nicméně se ale dopustil tří hrubých chyb, z nichž dvě skončily brankou v naší síti. Výsledkem toho bylo, že Baggio po zápase obnovil slib mladého komsomolce, že před zápasem už vymýšlet taktiku v hospodě nebude. Skutečnost, že na Radkově hře páteční dolaďování taktiky nezanechalo stopy, asi nikoho nepřekvapí, protože je o něm známo, že ať je pod vlivem alkoholu anebo střízlivý, hraje pořád stejně.
          Dále jsme se museli obejít bez stále zraněného Libora, na dovolené odpočívajícího Miry, pracujícího Bafua a v posledních zápasech permanentně pohřešovaných Mariana a Kečupa. V prvních 10-ti minutách zápasu jsme navíc neměli podporu našeho managementu, PR pracovníka a fanoušků, kteří s ohledem na svou lenost, omezenou možnost pohybu a vrozenou nešikovnost sledovali zápas za plotem, a to do doby, než jim domácí pořadatel odemkl branku.
          Na úvod je třeba zmínit ještě dvě věci, a to neuvěřitelně kvalitní výkon rozhodčího Blinky, který celý zápas posuzoval hru spravedlivě, pozorně a s citem pro hru a dále skutečnost, že obě mužstva odehrála celý zápas v bílých dresech, což mělo za následek jeden nevídaný moment, ke kterému se později vrátíme.
          Začátek zápasu se odehrával převážně ve středu hřiště s tím, že šance jsme si vytvářeli převážně my, a to kombinační hrou zálohy a útoku. Z šancí stojí za zmínku dvě nebezpečné střely Ády, z nichž jedna se zrodila po krásné uličce Médi, které brankář hostí s námahou vyrazil. Skóre jsme otevřeli asi v 10. minutě zápasu, kdy Áda po rychlé a oku lahodící kombinační akci Hrubase a Davči pohodlně vstřelil gól do prázdné branky. Hned vzápětí však přišla první hrubka Baggia, který nepokryl narážečku soupeře a ten v tváří tvář Rooneymu nezaváhal a jesličkami vyrovnal. Následně ještě soupeř zahrozil tvrdou střelou, na kterou těsně nedosáhl dobíhající hráč hostí.
          Po těchto infarktových situacích jsme otěže zápasu opět přebrali my. Nejprve Méďa vybídl ke skórování vynikající uličkou opět Ádu, jehož střela minula branku, pak spálil jednu ze svých šancí Hrubas, který z nadějné pozice pálil tvrdou střelou jen do boční sítě a nakonec Méďovu hlavičku snad z 8 metrů se štěstím vytáhl na roh domácí brankář, který se po vyběhnutí vracel do branky.
          Opětovného vedení jsme se ujali asi ve 20. minutě, kdy Áda po přihrávce jednoho z našich hráčů zvolil technickou střelu ke vzdálenější tyči (autor reportáže se omlouvá přihrávajícímu spoluhráči, že ho nejmenuje, ale nedokáže si vybavit, kdo to byl). Zakrátko potom to již bylo 3:1 – Áda vystihl rozehrávku soupeře a další křižnou střelou po zemi nás poslal do dvoubrankového vedení. Z několika dalších našich šancí je třeba zmínit ještě tyč, kterou nastřelil Davča.
          Zatímco konec prvního poločasu patřil nám, začátek druhého patřil soupeři, který stále častěji držel míč na svých kopačkách a začal si vytvářet vyložené šance. Většina jeho střel však končila vedle, a s tím co prošlo si poradil Rooney. V době největšího tlaku soupeře jsme měli jedinečnou šanci zvýšit naše vedení, kdy jsme se dostali do protiútoku 3 na 1. K pobavení všech hráčů a přihlížejících však tato situace brankou neskončila. Jedním z našich útočících hráčů byl totiž Chylda, který byl záplavou bílých dresů natolik dezorientován, že před brankou domácích zabránil ve skórování Ádovi tím, že ho tahal za dres a okopával. Áda tak na vlastní kůži poznal, jakou má Hrkotka nepříjemnou obranu.
          Snížit na 2:3 z pohledu domácích se soupeři podařilo asi ve 40. minutě zápasu, kdy střela jednoho z protihráčů z více než 10 metrů překvapila Rooneyho. Z pohledu autora této reportáže se přitom zdálo, že Rooney střelu neviděl a schovala se někde mezi bílými dresy před ním. Hned vzápětí mohlo být i vyrovnáno, když si druhou slabou chvilku vybral Baggio, který podcenil autové vhazování domácích. Naštěstí však soupeř v nadějné pozici naši branku minul. Následně se dvěma svými zákroky blýskl Rooney, který nejprve vytěsnil na roh umístněnou střelu domácích a vzápětí zázračně vyrazil reflexivně dělovku soupeře ze vzdálenosti asi 10 metrů, kterou viděl doslova na poslední chvíli.
          Na tomto místě je třeba zmínit, že ani my jsme nebyli daleko od gólu, o střelbu se snažili všichni naši útočící hráči, střely však končili těsně vedle nebo byly zablokovány domácími obránci.
          Vyrovnat se domácím podařilo asi v 50. minutě po třetí hrubce Baggia v zápase. Prakticky se opakovala stejná situace jako u první branky s tím rozdílem, že tentokrát soupeř zakončoval do prázdné branky. Hned vzápětí měl Baggio možnost své chyby odčinit, jeho hlavičku ze 4 metrů, ke které se dostal po vyražené střele Ády brankářem domácích, však brankář se štěstím chytil.
          Poprvé v zápase se domácí dostali do vedení asi v 55. minutě, kdy po autovém vhazování nebránil Hrubas svého protihráče dost těsně a ten poté, co míč přeletěl celým pokutovým územím, pohodlně skóroval do naší odkryté branky.
          Jelikož jsme neměli 7. místo v konečné tabulce jisté a nechtěli tak zápas prohrát, vrhli jsme veškeré síly do útoku. O vyrovnání se postaral těsně před koncem zápasu Áda, který nejprve nastřelil tyč a o několik desítek vteřin později po individuální akci prostřelil brankáře domácích. Vzhledem k průběhu zápasu je třeba konstatovat, že krásný zápas plný šancí skončil asi spravedlivou remízou, i když někteří (například Áda) s tímto hodnocením po zápase nesouhlasili.
          Na závěr je třeba také zmínit, že se vydařilo i pozápasové posezení U doktora (zvláštní dík patří Luďovi za přichystané občerstvení, které se stalo téměř tradicí) a také nedělní shlédnutí zápasu Rokytnice – Lewis o záchranu v 1. lize, které skončilo k radosti Baggia vítězstvím hostujícího týmu a následnou výzvou ostatních členů Hrkotky k jeho přestupu do Levisu.
 
Vzkaz autora čtenářům, kteří článek dočetli až nakonec: poznámku o vlivu alkoholu na Radkovu hru nelze v žádném případě chápat tak, že ač střízlivý nebo opilý, hraje Radek stejně špatně. Tato dedukce neodpovídá skutečnosti .

25.KOLO: FC HRKOTKA - RAPID LÝSKY 0:1 (0:1)

Sestava: Rooney – Baggio, Radek - Méďa,Libor,Bafu

 V sobotu jsme hostili na domácím hřišti Rapid Lýsky. Sestava hovoří jasně, pokud se nás sleze na mariáš, nemůžeme myslet na lepší výsledky a umístění. Doufám, že poslední utkání bude o něčem jiném a bude stát za podrobnější komentář...

 

24.KOLO:Rotující Kedluben - FC HRKOTKA 2:1 (0:0)
 
Sestava: Mozi – Baggio, Radek, Chylda – Méďa – Marian, Hrubas
Branky:  Hrubas
 
          Po skvělém výkonu v minulém zápase proti suverénovi 1. ligy Kavkám jsme tentokrát zajížděli brzy ráno do Kozlovic k zápasu proti Rotujícímu Kedlubnu. Na cestě na zápas nám manažer Filda telefonicky sdělil, že na zápas nedojedou bratři Ulmové, se kterými se původně počítalo. Vzhledem k tomu, že na zápas neměli být k dispozici Áda, Bafu, Chylda, Libor ani Kečup, smířili jsme se s tím, že zápas prohrajeme kontumačně 3:0. K našemu překvapení však na hřiště doběhl těsně před devátou hodinou Chylda, kterého pustili nečekaně z práce a hned vzápětí přišel i Marian, který měl původně odehrát od 9 hodin v Kozlovicích na velkém hřišti zápas o 3. místo ve firemním turnaji. Jelikož se pro nedostatek jeho spoluhráčů zápas nekonal, rozhodl se posílit naše řady. Ke složení našeho týmu je třeba dodat, že během celého zápasu musel Baggio střídat do obrany i do útoku, neboť Mariana bolely po pátečních zápasech firemního turnaje nohy, k čemuž zcela jistě nepomohlo ani jeho následné posezení v hospodě.
          Náš výkon byl po celý zápas poznamenán celou řadou nepřesností a zbytečnými ztrátami míče, kdy prakticky každá třetí přihrávka znamenala ztrátu míče. Naproti tomu soupeř po celý zápas lépe kombinoval a přehrával nás, nicméně do vyložených šancí se nedostával. Obě mužstva se tak víceméně spoléhala na střelbu z větší vzdálenosti, která však většinou končila vedle branek a v případě soupeře i na kvalitně zahrávané rohové kopy, které prakticky celý zápas rozhodly.
          První vážnější šanci jsme si připravili my, když Marianovu tvrdou střelu do šibenice asi ze vzdálenosti 10 metrů vyrazil brankář domácích na roh. Hned vzápětí však zahrozil i soupeř, a to konkrétně jejich nejlepší hráč Vrba, který napálil odražený míč do klubka hráčů před sebou a trefil pravou tyč naší branky. Na naší straně stojí za povšimnutí dvě střely Médi, kdy mu nejprve výbornou střeleckou pozici připravil svou individuální akcí Baggio a následně při přečíslení 3 na 2 svou přihrávkou Hrubas. V prvním případě Méďa ze vzdálenosti asi 7 metrů branku netrefil a v druhém případě vystřelil ze vzdálenosti asi 5 metrů nedůrazně po zemi. V těchto fázích zápasu soupeř několikrát tvrdě vystřelil ze střední vzdálenosti, míče však naši branku míjely.
           Vedení jsme se ujali asi ve 20. minutě zápasu, když Chylda odkopl míč za obranu soupeře tak šťastně, že u něj byl první Hrubas a umístěnou střelou z první po zemi k tyči ze vzdálenosti asi 10 metrů nedal brankáři domácích šanci.
           Druhý poločas se nesl ve stejném duchu jako první s tím rozdílem, že soupeř si seřídil mířidla a několikrát se tak musel vytáhnout Mozi. Vyrovnání přišlo velmi brzy po zahájení 2. poločasu, někdy kolem 35. minuty. Hráč hostí Vrba se při rohu odpoutal od Chyldy a tvrdou střelou z první asi z 6 metrů vyrovnal. Z následných rohů se tato situace ještě 2 x opakovala, kdy nejprve stejný hráč trefil podruhé tyč naší branky a podruhé jeho střelu s notnou dávkou štěstí vyrazil Mozi.
            Na naší straně stojí za zmínku další tvrdá střela Mariana, opět ze vzdálenosti asi 10 metrů, kterou brankář domácích s námahou vyrazil a následně dvě vynikající střelecké příležitosti Chyldy, který si nejprve naběhla na aut Médi, ale namísto zpracování míče na hranici vápna volil nepřesnou střelu z první k rohovému praporku a podruhé po rohu Hrubase vystřelil z první vysoko nad branku. Soupeř kontroval několika střelami, které Mozi vyrazil s tím, že při jedné ze střel nás potřetí zachránila tyč naší branky.
            Rozhodující chvíle zápasu nastala asi 2 minuty před koncem zápasu. Jelikož se Méďa, který při rohu soupeře bránil v našem pokutovém území protihráče Vrbu, rozhodl zdvojit jiného hráče soupeře, kterého bránil u autové čáry Hrubas, zavolal na Baggia, který stál asi 10 metrů od branky, aby Vrbu přebral a odběhl. Než však stačil Baggio zareagovat, soupeř rozehrál roh a pro osamoceného Vrbu nebyl problém strhnout vedení na stranu domácích.
 
Prakticky ihned po rozehrání se po velké chybě obránce domácích ocitl ve velké šanci Hrubas, který se zcela sám řítil na branku. V tomto okamžiku však rozhodčí ukončil zápas s vysvětlením, že v čase ukončení zápasu se už hrálo přesčas. Pro úplnost je třeba dodat, že jelikož jsme neměli nikoho na pískání, odpískal celý zápas jeden z protihráčů, který si kromě nesportovního ukončení zápasu počínal po celý zápas výborně. 
           S ohledem na průběh zápasu je třeba konstatovat, že vítězství soupeře je zcela zasloužené. Našemu týmu se sice nedá upřít bojovnost a je velká škoda, že jsme zápas ztratili až na jeho samotném konci naprosto nešťastným způsobem, nicméně výsledek je spravedlivý.

23.KOLO:FC HRKOTKA - FC KAFKI 6:1

 

 Sestava: Mozi – Baggio, Radek - Méďa, Chylda – Mira – Áda, Davča, Hrubas
Branky: Áda 3x, Davča 2, Hrubas  

      Obrazek    V sobotu jsme hostili na domácím hřišti štiku soutěže FC Kafki. Počasí fobalu nepřálo! V neúplné sestavě jsme dorazili do Věžek, bez Libču(pata), Bafua(byl zas mrakům vstříc), Mariana - asi nenastartoval toho svýho japonce a  Kečupa(toho nenašel ani náš čichač s obsílkou). Rooney byl připraven naskočit za Mozyho. Hřiště ve Věžkách, ač nejlepší v okolí všechnu vodu nevsáklo a vytvořilo jezero s malými ostrůvky. Navíc stále hustě pršelo. Zápasy se odehrály dva. Jeden zákulisní, určit dohrávku, záměrně se nezmíním o nabídkách z říše scifi - naši borci si museli vyslechnout invektivy různého kalibru a druhý, až se to nedalo poslouchat, tak na hřišti! S dohrávkou nebylo uhnout kam.
           Kafki se jako štika soutěže na vodě pohybovaly slušně, ale brzy si zacákaly perutě, co bylo před zápasem na jazyku, nebylo v nohách...Účet začal psát-jak jinak- Áda, z levé strany po vodě vyřízl hezčí oblouk než svýho času Franta Stehno na prýglu, pár jich obešel a zprava skoroval. Do deseti minut si to ještě zopakoval, než si golman mohl taky potěžkat nasáklý balon! Do té doby naprosto neškodný soupeř. Mira s bravurou odzbrojoval útočníky, Baggio s Radkem je vytláčeli svými chlapskými ozdobami do bezpečí, co prošlo, likvidoval s přehledem Mozy! Méďa měl tentokrát té vody víc, ale zhostil se skvěle, dirigoval obranu, krotil Chyldu, podporoval útok. Hráli jsme dobře, od Mozyho přes obranu po zakončení opravdu dobře. Dokonce i Davča běhal. Kombinovat na takovém terénu nebylo nic lehkého a přesto kluci balon zbytečně neztráceli, naopak, gól č.3 zajistil čerstvý maturant Hrubas, který se probil obranou soupeře a protlačil míč brankaři mezi palcem a prsteníčkem lévé nohy, tak to alespoń z lavky vypadalo, nebo pravé?
         Obrazek  S protiútoky soupeře jsme si poradili a připojili další branky, Davča po pěkné kombinaci snad se všemi co byli na place umístil. Další gól připojil znovu Áda, pumelenice ze střední vzdálenosti, ještě mi uvízla v paměti jeho střela, kterou golman vyrazil čistým obličejem, ruce zvednout nestačil. Ze hry jsme branku nedostali, z penalty za ruku, nebo faul Kafki skórovat dokázaly. Účet uzavřel Davča, Adam mu prostřel celou bránu 6:1!
          Zápas to byl kupodivu pohledný, přispěl k tomu i soupeř a vyjma jednoho nešetrného podkopnutí se neuchýlil ke hrubé hře. U strojíren jsme zaslechli jak těch 6:1 drtí mezi zobáky, nebo to jela pec pastorek na pastorek? Zvláštní...
          Závěrem chci poděkovat všem za bojovnost za nasazení, prostě za všechno, za fotbal za  H R K O T K U  za to. 

22.KOLO: ROOFS - FC HRKOTKA 2:0 (0:0)

 Sestava: Mozi – Baggio, Radek, Chylda – Méďa – Davča, Hrubas, Bafu

 
K zápasu proti soupeři, který narozdíl od nás ještě nemá jistotu záchrany v 1. lize, jsme nastoupili v neúplné sestavě. Kromě kanonýra Ády, který si plnil své povinnosti v divizní Konici a Miry, který je plnil v béčku Sigmy v moravskoslezské lize, jsme se museli obejít i bez Libora, který si kvůli zranění kolena již letos nezahraje, Kečupa, který byl pracovně v jednom nejmenovaném městě na Hané, kterému autor tohoto článku nemůže přijít na jméno a také bez Mariana (o důvodech jeho absence můžeme jen spekulovat). Pro úplnost je třeba dodat, že na zápase byl po delší době i zcela zdravý Radek, a to i s drátem, který každému na potkání ukazoval.
          Během celého zápasu se v plné kráse ukázalo, co pro naši útočnou fázi znamená Áda, neboť vyložené šance by se daly spočítat na prstech jedné ruky válečného invalidy. Díky těsné a důrazné hře obránců soupeře se nám nedařilo podržet míč na polovině domácích, a tak jsme se od prvních okamžiků zápasu ocitli pod tlakem soupeře. K tomu přispěla rovněž jeho lepší fyzická připravenost, která byla patrná během celého zápasu. Výsledkem výše uvedeného bylo, že jsme během prvních patnácti minut hry měli jen jednu šanci, když se Davčou střílený míč před branku soupeře odrazil od jednoho z protihráčů do tyče branky domácích. Naproti tomu soupeř hrozil střelbou ze střední vzdálenosti, při které několikrát těsně minul naši branku a nebezpečný byl rovněž z dobře zahrávaných rohů.
          V druhé polovině 1. poločasu jsme se přece jen v útoku zlepšili a postupně ohrozili brankáře soupeře střelami Davči, Hrubase a propagační střelou Baggia. Za zmínku také stojí pěkná hlavička Chyldy, která však branku těsně minula.
          Prvních 15 minut druhého poločasu probíhalo prakticky ve stejném duchu jako na konci prvního poločasu. Z našich šancí stojí za zmínku tvrdá střela Radka bez přípravy a následně dvě nebezpečné střely Davči. Tentýž hráč nás mohl poslat přibližně ve 40. minutě zápasu do vedení, když šel po chybě soupeře sám na brankáře hostí, klička se mu však nepovedla dle jeho představ a míč mu unikl až k rohovému praporku.
          Rozhodující okamžiky zápasu se odehrály asi v 50. minutě zápasu. Nejprve Davča příkladně zabojoval, připravil soupeřova obránce o míč a jako na zlatém podnose ho předložil na hranici pokutového území před prázdnou branku domácích Hrubasovi, který však zřejmě pod psychickým stresem vyplývajícím z pondělní maturitní zkoušky na Obchodní akademii v Přerově zvolil namísto umístěné střely placírkou tvrdou střelu nártem a míč z jeho kopačky skončil několik centimetrů vedle tyče.
          Zmařená šance zřejmě Hrubase natolik rozhodila, že hned vzápětí nepokryl na druhé straně hřiště protihráče, který si narazil míč s protihráčem a ten nekompromisně poslal míč s pomocí tyče do naší sítě.
          S ohledem na inkasovanou branku jsme byli nuceni otevřít hru, čehož běhavý soupeř využil k několika nebezpečným brejkům, které však končili buď nepřesnou přihrávkou nebo zablokováním střel našimi obránci. K převaze soupeře v posledních minutách zápasu přispělo nepochybně i to, že Méďovi, který na svém postu po celý zápas prakticky nestřídal, došly v závěru zcela logicky síly.
          Konečnou podobu výsledku pak dala nechytatelná střela soupeře do šibenice naší branky ze vzdálenosti asi 10 metrů, která se jemně otřela o bránícího Baggia. Prakticky hned po inkasovaném gólu pak pískající Rooney zápas ukočil.

          Vzhledem k průběhu zápasu je třeba sportovně přiznat, že našim hráčům sice nelze upřít snahu a bojovnost, soupeř si však tři body za vítězství a za předvedenou hru zcela jistě zasloužil. Na závěr nezbývá než si povzdechnout nad předčasným skonem spisovatele Oskara Wilda, který již v 19. století se schopnostmi Nostradama dokázal popsat účinkování Hrkotky v PLMK – po prvním dílu „Jak je důležité míti Filipa“ (tato kniha byla příznačná pro sezóny Hrkotky v nižších ligách) mělo následovat pokračování „Jak je důležité míti Adama“, k jehož napsání se však již autor nedostal.

 

 21.KOLO: FC HRKOTKA - ROKYTNICE 11:2

 

Sestava: Mozi – Baggio, Libor, Méďa, Chylda – Mira – Áda, Davča, Hrubas, Bafu
Branka: 9 x Áda, 1 x Baggio, 1 x Mira
 
          Proti poslednímu týmu tabulky Rokytnici jsme nastoupili s jediným cílem – získat 3 body a donutit tak managera Fildu odvolat pokutu udělenou za prohru v minulém kole na půdě dalšího týmu ohroženého sestupem - NNC Levis. K zápasu jsme dorazili celkem kompletní, chyběli jen Kečup (poraněné tříslo z házené), Marian, který se rozhodl jezdit na zápasy jen tehdy, až se zmenší konkurence v útoku a Radek, o kterém nikdo přesně neví, kde vlastně byl. V souvislosti s ním pro zajímavost dodáváme, že se v pondělí nepodrobil avizované operaci ruky, neboť s cílem ušetřit našemu zdravotnictví finanční prostředky si sám vytáhl drát z ruky a z nemocnice ho tak v pondělí ráno vyhnali (pro ty, kdo chtějí drát vidět, rád vám ho ukáže, nosí ho v peněžence).
           V neposlední řadě je třeba se zmínit o Rooneym, který poté, co s neuvěřitelným přehledem odpískal celý zápas (UEFA si teď musí drbat hlavu, že zápas Chlesea-Barcelona nechala řídit norského rozhodčího Ovrebo), se už psychicky připravuje na pozici mezi tyčemi, kde bude muset zaskočit v některých zbývajících zápasech za Moziho, který se opět hodlá zapojit do pracovního procesu, tentokrát s cílem zlepšit dálniční síť České republiky v okolí Plzně.
           Skutečnost, že jsme v útoku nastoupili v naší prakticky nejsilnější sestavě, se projevovala v průběhu celého zápasu. Prakticky od začátku jsme měli hru pod kontrolou a otázkou tak jen bylo, kolik soupeři naložíme a o kolik branek si Áda polepší v tabulce střelců – jeho brankostroj se nakonec zastavil na neuvěřitelném čísle 9, čímž pravděpodobně přepsal rekordní zápis historie PLMK.
           Do vedení jsme se dostali asi po 7 minutách hry, když Áda proměnil svoji snad 4. šanci v zápase. Několik vteřin po rozehrání to již bylo 2:0, když stejný hráč vystihl rozehrávku soupeře a po kličce brankáři uklidil míč do sítě podruhé. Po pár minutách, kdy to bylo zásluhou Ády už 3:0, se ke slovu dostali i hosté. Chylda neodhadl let míče, podběhl ho a hlavou poslal protihráče do brejku – ten se nemýlil a prostřelil Moziho 3:1. Hned vzápětí jsme šli opět do trojbrankového vedení, kdy Výborně hrající Mira zabojoval, doběhl zdánlivě ztracený míč a přihrál do vápna Ádovi. Ten naznačil střelu, nechal popadat brankáře a obránce hostí na zem jako kuželky a pohodlně zvýšil na 4:1.

           Poté se na naší straně do střelecké listiny zápasu zapsal poprvé v zápase někdo jiný než Áda, který však stál alespoň u zárodku branky na 5:1 – jeho střela z přímého kopu ve vápně našla Baggia, který ji se štěstím tečoval do protipohybu brankáře. Následně tentýž hráč připravil velkou šanci soupeři, kdy po ukázkovém odebrání míče protihráči jej nepochopitelně přihrál jinému protihráči stojícímu osamoceně za naší obranou, naštěstí ten šanci svou nepřesností neproměnil. Ke snížení na 5:2 tak došlo až těsně před koncem 1. poločasu, kdy nepovedená střela soupeře z přímého kopu doputovala ke zcela neobsazenému protihráči u naší tyče, pro něhož nebyl problém dát branku téměř do prázdné brány. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že Mozi ani s jednou z obdržených branek nemohl nic dělat a jinak si po celý zápas počínal na čáře zcela bezchybně.

        Druhý poločas se nesl v podobném duchu jako první, neustále jsme se tlačili do zakončení a přidali dalších 6 branek, z toho Áda pět (za zmínku stojí zejména branka na 9:2, kterou dal z přímého kopu technickou střelou k tyči) a jednu Mira, který proměnil alespoň jednu z několika šancí, do kterých se během zápasu dostal. K zápasu je třeba uvést, že v jeho průběhu se na hřišti objevili všichni hráči, které jsme měli k dipozici, přičemž prakticky každý se dostal k ohrožení soupeřovy branky. Na rozdíl od Ády však byli nepřesní nebo méně důrazní. Na druhé straně soupeř byl víceméně neškodný a Mozi se nudil natolik, že se rozhodl zpestřit svůj pobyt na hřišti rozehráváním míčů nohou a dokonce odebral míč soupeři hlavou.

Zápas, který jsme dohrávali na dva obránce, neboť v posledních 10 minutách ze zápasu odstoupili Libor s poraněným kolenem (dle jeho slov už letos možná nenastoupí) a Baggio s bolavým kotníkem (do příštího zápasu bude v pořádku), skončil naším zaslouženým vítězstvím. Naší odměnou tak nebyly jen 3 body, kterými jsme si prakticky zajistili setrvání v 1. lize i v další sezóně, ale i odpuštěním udělené pokuty ze strany manažera Fildy.

 20.KOLO: NNC LEVIS - FC HRKOTKA 2:1

Sestava: Mozi – Baggio, Chylda, Radek, Libor – Méďa – Áda, Davča, Hrubas
Branka: Áda
 
          Na prašném hřišti v Sušici, které bylo v podzimní části sezóny 2007- 2008 naším domácím hřištěm, jsme za tropického vedra nastoupili s několika absencemi (Mira hrál velký fotbal, Kečup je zraněný, Bafu byl na chatě a Marian s Rooneym byli kdovíkde) proti bývalému týmu Baggia – NNC Levis, v jehož rovněž neúplné sestavě bylo několik současných i bývalých hráčů MEO (Kočara, Pavel Hanák, Skopal, Vodička).
          Jelikož jsme s ohledem na tuto skutečnost za soupeřem fyzicky zaostávali, měla hra po celý zápas stejný průběh – naši hru směrem dopředu obstarávali prakticky jen útočníci a Méďa a naši obránci se až na naprosté výjimky raději dopředu nehrnuli, protože měli dost práce s rychlými protiútoky soupeře. Běhaví útočníci soupeře navíc měli dost sil vracet se po ztrátě míče na svou polovinu, takže naši útočníci hráli neustále do přehuštěné obrany soupeře a neměli tak moc možností využít naši nejsilnější zbraň – brejk do odkryté obrany. Narozdíl od minulých zápasů jsme si tak nevytvořili tolik vyložených šancí a nebezpečí pro branku soupeře tak představoval jen často se o střelbu pokoušející Áda. Na tomto místě je potřeba pochválit brankáře hostí Oldu Koblihu, který dokázal zneškodnit několik krásných střel Ády z větší vzdálenosti a určitě měl na konečném výsledku velký podíl.
          Vedení v zápasu se ujali asi v 15. minutě zápasu hosté, a to poté, co Libor nechal za sebou domácího Kočaru a ten ze vzdálenosti asi 6 metrů zkušeně obstřelil Moziho. Ihned po obdržené brance ze hry odstoupil Libor, který si již před zápasem stěžovat na bolavou patu a zápas jsme dohrávali na tři beky.
           Vyrovnání přišlo asi 5 minut poté, kdy beka domácích, který u autové čáry zbytečně odehrál míč do autu, ihned přehodil z autového vhazování Davča a poslal tak Ádu do sóla. Áda si obhodil vyběhnuvšího brankáře domácích a do prázdné branky vyrovnal. I přes několik šancí strhnout vedení na naši stranu skončil poločas 1:1.
          Ve druhém poločase byla ještě markantnější fyzická převaha soupeře, který se s blížícím koncem zápasu stále častěji dostával do přečíslení a z jednoho takového přečíslení zápas asi v 50. minutě rozhodl. Míč se po kombinaci soupeře dostal k volnému Skopalovi a ten sice z úhlu, nicméně z velké blízkosti naší branky, poslal umístěnou střelou míč pod břevno naší branky. V závěru zápasu jsme se sice ještě pokoušeli o vyrovnání, nicméně soupeř si již 3 body, které pro něj v boji o záchranu mají cenu zlata, taktickou hrou pohlídal.
          Na závěr je třeba konstatovat, že průběhu hry by více odpovídala remíza, bohužel 3 body za vítězství si ze vzájemného stejně jako na podzim odnesl náš soupeř.
          A úplně na závěr si jménem redakce a celého týmu FC Hrkotka dovolujeme touto cestou popřát Radkovi, který jde již odpoledne po zápase na příjem do nemocnice před pondělní operací ruky, ať se operace zdárně podaří s tím, že se už nemůžeme dočkat jeho legendárních vhazování z autu.        

 19.KOLO: FC HRKOTKA -ZIPPO VINARY 8:1 (3:1)

Sestava: Mozi – Baggio, Chylda, Libor, Radek – Méďa, David – Áda, Davča, Bafu, Marian
Branky: 6 x Áda, 2 x Davča
 
       Obrazek   Na domácím hřišti jsme skoro v kompletním složení, kdy chyběli jen Mira (velká kopaná) a Kečup (házená), přivítali poslední tým tabulky – Vinary. Stejně jako v minulém kole je třeba poznamenat, že výsledek zápasu úplně neodpovídá tomu, co se odehrávalo na hřišti. Zatímco minulý týden jsme přes jasnou převahu v poli vyhráli hubeným výsledkem 1:0, tentokrát jsme zvítězili 8:1, ač takový rozdíl ve hře obou týmů nebyl. 
          První minuty hry se odehrávaly převážně ve středu hřiště bez šancí na obou stranách, když se ani jeden tým nechtěl dopustit chyby. První zahrozil soupeř, který se po nepřesné přihrávce Chyldy, který byl ale asi jinak naším nejlepším bekem na hřišti, ocitl sám před Mozim a ten jeho střelu bravurně vyrazil. Na tomto místě je třeba Moziho za jeho výkon pochválit, neboť během zápasu si poradil s několika nebezpečnými střelami hostí a jen jeho zásluhou jsme v zápase inkasovali jen jednu branku.
          Skóre zápasu jsme otevřeli kolem 10. minuty prakticky z naší první skutečně nebezpečné akce, kdy Davča našel krásnou uličkou Ádu a ten přehodil brankáře hostí, který se mu vrhl pod nohy. Po necelých 5 minutách to pak již bylo 2:0, když si naši útočníci prohodili své role – tentokrát Áda našel svou přihrávkou Davču a ten brankáře hostí nekompromisně prostřelil.
          Ten, kdo by očekával, že druhá branka přinese na naše kopačky klid a otupí aktivitu soupeře, spletl by se. Hosté si dokázali během pár minut vytvořit několik nebezpečných situací před naší brankou, jejichž výsledkem bylo snížení na 2:1 – Méďa ponechal při přímém kopu zcela bez povšimnutí hráče soupeře a ten ze vzdálenosti asi 7 metrů tvrdou střelou pod břevno nedal Mozimu žádnou šanci. Prakticky hned po rozehrání jsme odskočili soupeři opět na rozdíl dvou branek – Áda našel svou přihrávkou Davču a ten střelou pod břevno rozvlnil síť soupeře potřetí.
          Druhá půle pak byla střeleckým galapředstavením s chutí hrajícího Ády, který se do listiny střelců zapsal hned 5 krát, i když jeden gól neměl zřejmě platit, neboť v souboji s brankářem byla jeho noha příliš vysoko (nutno podotknout, že v druhé půli pískal rozhodčí hostů) a k jednomu mu dopomohl svým nejistým vyběhnutím brankář hostí. V této souvislosti je třeba uvést, že brankář hostí nepůsobil po celý zápas nejjistějším dojmem a naše vysoká výhra tak padá i na jeho vrub.
          Za zmínku v 2. poločase pak stojí ještě krásná akce Libora, který se vydal s míčem přes celé hřiště a ze vzdálenosti asi 10 metrů nastřelil tyč hostující branky a akce Baggia, který se rovněž vydal z obrany přes celé hřiště, obešel dva hráče a předložil tutovku Ádovi, který však tentokrát nepotvrdil roli adepta na korunu krále střelců 1. ligy.

          Přestože od začátku 2. poločasu bylo zřejmé, že body zůstanou doma, je třeba pochválit soupeře za to, že se nevzdal a zápas dohrál se ctí, přičemž několikrát připravil naší obraně horké chvilky a dokonce se mu podařilo nastřelit břevno naší branky. Výsledek zápasu je tak pro soupeře krutý.   

18.KOLO: SK TUČÍN - FC HRKOTKA 0:1

Sestava: Mozi – Baggio, Kečup, Chylda – Méďa – Áda, Davča, Hrubas, Bafu

Branka: Davča
 
          S cílem navázat na naši první jarní výhru v minulém kole jsme jeli k dalšímu zápasu do Tučína, na něhož jsme měli příjemné vzpomínky – na podzim jsme ho totiž rozstříleli 10:2. Na úvod je třeba podotknout, že historie se tentokrát neopakovala, neboť domácí i s velkou dávkou štěstí uhráli pro ně více než lichotivý výsledek.
          Do zápasu jsme nastoupili s již uzdravenými Baggiem a Davidem, ale stále bez Hrkotky, který se ještě necítí 100 % fit po zranění ruky, Liborem a Marianem, kteří večer před zápasem porušili životosprávu vyžadovanou ze strany managera Fildy a čeká je tak pohovor, Miry, který byl zaneprázdněn velkou kopanou a rovněž bez Rooneyho, který byl v práci. K nehrajícím lze připočítat rovněž Bafua, který byl sice k zápasu připraven, nicméně se na hřiště kvůli konkurenci v útoku nedostal (v této souvislosti mu patří velký dík za to, že svůj úděl bere sportovně).
          Hned od úvodu jsme se do zápasu pustili s velkou chutí a nepouštěli domácí z jejich poloviny hřiště. Naši hráči vepředu neustále ostřelovali branku domácích a představovali po celý zápas permanentní nebezpečí. To platí zejména o Ádovi, který si vytvářel jednu střeleckou příležitost za druhou, dnes mu však nebylo souzeno dát branku – během zápasu nastřelil 3 x tyč, jednou jeho střelu vykopával z prázdné branky na poslední chvíli obránce soupeře, několikrát těsně minul branku a několikrát nastřelil domácího brankáře. Nutno podotknout, že se činili i Davča (ten rovněž nastřelil tyč branky domácích), David a Méďa, kteří se namísto jalového tahání míče až do branky, tak jako tomu bylo v prvních zápasech jarní části sezóny, tentokrát pokoušeli o častější střelbu.
          Jediný gól zápasu padl asi ve 20. minutě 1. poločasu, kdy se po kombinaci Ády s Méďou dostal míč k Davčovi, který prudkou střelou asi z 10 metrů prostřelil domácího brankáře a střelou mezi jeho nohy vstřelil svůj jubilejní 10. gól v sezóně.
          Pokud jsem doposud chválil pouze náš útok, je třeba za defenzivní hru během celého zápasu pochválit rovněž naši obranu, která hrála velmi disciplinovaně a až na naprosté výjimky toho soupeři moc nedovolila. V první půli tak stojí za zmínku jen situace, která byla důsledkem vzájemného nepochopení Méďi a Baggia při přebírání protihráče, kterého v nadějné pozici bravurně vychytal Mozi a ve druhé půli pak nepřesné zakončení domácích ve velké šanci, která vznikla při přečíslení 2 na 1 v důsledku toho, že Chylda prohrál souboj 1 na jednoho, ve kterém na obou stranách hrály velkou úlohu ruce hráčů.
          Za zmínku pak stojí ještě zbytečně vyhrocená atmosféra mezi Kečupem a 2 hráči domácích, na jejímž začátku bylo zcela zbytečné nesportovní chování domácího hráče, který strčil do Kečupa rukama. V důsledku toho Kečup přistoupil ke tvrdé hře, kterou mu následně oplatil stejnou mincí asi nejzkušenější hráč domácích – Zdeněk Novák.
          I když tomu skóre po 60. minutách hry neodpovídá, v zápase jsme byli jednoznačně lepší a zaslouženě si odvezli z Tučína 3 body. Jediným zklamaným tak byl asi jen dravec Áda, kterému se tentokrát i přes celou řadu šancí nepodařilo vstřelit žádný gól.
 
17.KOLO: FC HRKOTKA –  Ultras 4:3 (3:0)
Sestava: Mozi – Libor, Méďa, Radek – Mira – Áda, Davča, BafuObrazek
Branky: 3 x Áda, 1x Mira
 
          Na domácím hřišti ve Věžkách jsme po sérii čtyřech porážek v řadě s celkovým skóre 2:13 přivítali Ultras. Jelikož jsme poprvé na jaře mohli využít služeb našeho kanonýra Ády, šli jsme do zápasu s jediným cílem – naplno bodovat, a to bez ohledu na to, že jsme opět nemohli nastoupit kompletní – z nejrůznějších důvodů chyběli Chylda (svatba Kakaa), Baggio (kvůli zranění třísla tentokrát odstoupil už ve 3. minutě), Kečup (hrál házenou za PřerovB) , Hrubas (nemoc) a Maroš (elektrika). S ohledem na to, že Hrk stále nemá doléčenou ruku a v zápase tak odehrál jen cca 10 minut a Bafu se vzhledem k nutnosti naplno bodovat objevil na hřišti jen pár minut v každém poločase, hráli jsme prakticky bez střídání.
          Hned na úvod je třeba zdůraznit, že přítomnost Ády na hřišti znamenala posun naší útočné hry do úplně jiné dimenze. Pokud jsme v minulých zápasech s výjimkou zápasu na hřišti 1. FC Slza nebyli směrem dopředu nebezpeční tolik, jak bychom si to přáli a jak je to nutné, abychom mohli pomýšlet na body, s Ádou na hrotu bylo vše jinak. Během prvních pěti minut dvakrát nebezpečně ohrozil branku soupeře a svou třetí střelou nás poslal do vedení – v souboji jeden na jednoho si posunul míč do strany a křižnou střelou od tyče rozvlnil síť poprvé.
          Vzápětí si však první čistou gólovou šanci vypracoval i soupeř, kdy po jeho autu se míč dostal po hezké kombinaci ke zcela volnému protihráči, který ale v situaci, kdy před ním ze vzdálenosti 2 metrů zívala úplně prázdná branka, nastřelil jen tyč. V další šanci se pak blýskl Mozi, který prakticky na brankové čáře chytil gólovou střelu.
          Poté přišly další dvě branky, které nesly rukopis stejného střelce – Ády. Ten si nejprve poradil dvakrát po sobě v situaci jeden na jednoho, kdy přešel přes obránce hostí a brankáře a zakončoval do prázdné branky a poté, po výborně zahraném přečíslení tři na dva, kdy se k němu dostal míč na trase Mira – Méďa – Áda, zachoval rozvahu a umístěnou střelou k bližší tyči nedal brankáři hostí žádnou šanci - 3:0.
          V 1. poločase z naší strany stojí za zmínku ještě pár slibných šancí Miry, který však neprojevil dostatek klidu v koncovce a nebezpečná hlavička Médi. Dlužno podotknout, že ani soupeř nezůstával pozadu a vypracoval si několik střeleckých příležitostí ze střední vzdálenosti, se kterými si Mozi spolehlivě poradil.
          Poločasové vedení 3.0 nás jakoby ukolébalo a 2. poločas tak začal tlakem hostí. Tradičně jsme s vědomím náskoku přestali běhat a na vlastní polovině hřiště, jsme přestali přistupovat k soupeřům důrazně, jako v první půli. Naše hra v tuto chvíli vypadala naprosto strašně směrem dozadu! Také do 7. Minuty našeho spaní toho soupeř okamžitě využil a po hrubých chybách a laxním přístupu jsme dostali 2 branky a začali se třást o výsledek. Naše hra byla odevzdaná a špatná! Tohle by se opravdu nemělo stávat! Naštěstí nám zapracovala skvělá spolupráce Míra-Áda, kteří si balon mezi sebou vyměnili a Míra se konečně dočkal branky v našem mužstvu, kdy na něj už čekala odkrytá polovina branky. Tak jsme opět vedli o dvě branky 4-2. Ani to nás nenakoplo více bránit a opět přišel trest v podobě snížení na 4-3.
          Posledních dvacet minut zápasu, v té době jsme se bránili zuby nehty tlaku soupeře, který se snažil ze všech sil vyrovnat, naštěstí ve dvou slibných střeleckých pozicích po odražených míčích selhal a branku minul. Jeho tlak slábl úměrně počtu nastřílených míčů na okolní luhy, pole, vody a háje, byly okamžiky, kdy nebylo z pěti balonů do čeho kopnout! Čas pracoval pro nás a Ultras zaměstnával hlavně naše sběrače, patří jim taky díky. Na naší straně pak stál kopec smůly, kdy z našich rychlých protiútoků 2 x neúspěšně po přihrávkách Ády střílel Mira – míč po první střele těsně minul branku soupeře a podruhé se odrazil od jedné tyče branky do druhé a následně do hřiště.
         Poslední dvě minuty zápasu jsme odehráli takticky a na konci se konečně dočkali prvního bodového zisku na jaře, za který patří dík všem hráčům a realizačnímu týmu a speciálně Ádovi, který měl prsty ve všech našich brankách.

16.KOLO: FC TRAVEX - FC HRKOTKA 6:1

Sestava: Mozi – Libor, Radek, Kečup, Marian – Méďa – Mira, Davča, David
Branka: Kečup
 
          Obrazek Bez svého manažera, který si užíval prodloužený víkend na Potštátě, ale skoro v plné sestavě (chyběl jen Áda pro zranění kotníku, Chylda, který se místo zápasu musel věnovat nemocnému synovi a Bafu, který si užíval pobytu na horské chatě se svými přáteli) jsme nastoupili k dalšímu zápasu na půdě Travexu. Tentokrát na zápas dorazil i Rooney s Janičkou, která do našeho alba fanynek zachytila další 2 akvizice – manželku Mariana a přítelkyni Davida.
           Zápas ani nezačal, a postihla nás 1. špatná zpráva. Baggiovo tříslo nepřežilo ani přes poctivou předzápasovou rozcvičku první minutu hry a náš staronový hráč Marian se musel stáhnout do obrany. Ani jsme se nestačili rozkoukat a už jsme ve 3. minutě prohrávali 0:1 – při prvním rohu soupeře se od Radka odpoutal protihráč a střelou z první ke vzdálenější tyči otevřel skóre. Naprosto zaskočeni jsme se v prvních minutách nedokázali trvaleji dostat na půli soupeře a víceméně se jen bránili jejich útokům. Výsledkem tak bylo zvýšení skóre asi v 10. minutě, kdy si Mozi nepočínal ve svém vápně příliš důrazně a soupeř dorážel míč do prázdné brány a následné i nastřelené břevno naší branky po zaváhání Médi při nedůrazném odkopu míče. Teprve poté jsme vystrčili drápky i my, se střelou Míry po kombinaci s Davčou si však brankář hostí poradil.
            Do zápasu jsme se vrátili až v 2. polovině 1. poločasu, kdy jsme začali důsledně dostupovat hráče soupeře a nenechali jim tolik prostoru jako v prvních minutách zápasu. Výsledkem našeho snažení pak bylo snížení na 1:2, kdy se k odraženému míči po přímém kopu Miry dostal Kečup a střelou přibližně z 10-ti metrů vymetl šibenici. Zbytek poločasu se pak nesl v našem platonickém tlaku, během kterého jsme se však do vyložené šance nedostali.
            Začátek druhého poločasu se nesl ve stejném duchu – snažili jsme se o vyrovnání, ovšem nebezpečnější byl jednoznačně soupeř. To se potvrdilo již asi v 35. minutě hry, kdy jsme na vlastní půlce chybně přebrali hráče soupeře a ti se z rychlého protiútoku střelou k tyči nemýlili. Po několika minutách pak bylo o výsledku zápasu definitivně rozhodnuto, když ve vzdálenosti asi 10 metrů od naší branky zůstal zcela volný hráč soupeře a přesnou střelou po zemi k tyči zvýšil na.4:1.
            Do stavu 4:1 se našemu týmu nedá upřít snaha, jejímž výsledkem však bylo jen pár střel z větší dálky, se kterými si lehce poradil gólman domácích Peťa Bureš (pro věci znalé se jedná o někdejšího brankáře MEO) a velká šance Davči, který se neúspěšně snažil přehodit vyběhnutého brankáře hosti v situaci, kdy stál asi ve vzdálenosti 8 metrů od branky.
Konečnou podobu výsledku pak daly 2 branky domácích – první padla po vyšachování naší obrany do prázdné branky a druhá do horního kouta branky, na které se podle mého názoru částečnou měrou podílel Mozi. V této souvislosti je třeba přiznat, že posledních 15 minut zápasu se odehrálo ve znamení naší pasivity, kdy jsme prakticky bez pohybu s výjimkou Miry a Davida očekávali konec zápasu. Spokojeni domácí, kteří si kombinační hrou připravili několik střeleckých příležitostí už hráli na půl plynu.
            Pokud bych měl jmenovat někoho v našem týmu, kdo si zaslouží absolutorium za předvedený výkon, tak to byl jednoznačně Mira a David, kteří neúnavně bojovali po celý zápas a taky Radek, který se obětoval a odpískal 2. poločas (nikomu z nehrajících v čele s Baggiem se totiž do toho nechtělo).        Po skončení zápasu s TRAVEXEM se konalo pozápasové zhodnocení na Kotelně za pouhé účasti 3 hráčů Hrkotky (Radek, Libor, Baggio), přičemž posledně jmenovaného jsme následně požádali o rozhovor, má již vlastní rubriku v menu!!!

15.KOLO: 1.FC SLZA - FC HRKOTKA 2:0

Sestava: Mozi - Libor, Chylda, Baggio - Méďa - Davča, David, Bafu, Kečup

          Po dvou porážkách s týmy z čela tabulky jsme zajížděli na hřiště soupeře, který se pohybuje ve stejných patrech tabulky, a to k zápasu, ve kterém šlo doslova o 6 bodů. Opět jsme nastoupili v oslabené sestavě bez Radka (zraněné zápěstí), Ády (zraněný kotník) a Miry (zápas velké kopané). Jako se již stalo v jarních zápasech tradicí, chyběl i Rooney, který se, jak se zdá, již pomalu zabydluje v Moravské Třebové.Obrazek
          Vědomi si toho, že v tomto zápase již musíme bodovat, jsme nastoupili k zápasu soustředění a celou první půli odehráli zodpovědně zezadu. Navíc jsme si na rozdíl od předcházejících zápasů vypracovali i několik střeleckých příležitostí. Bohužel i dnes jsme však nebyli schopni žádnou z nich proměnit. Celou řadu našich šancí zahájil již po pár minutách hry Méďa, který se po přihrávce dobře hrajícího Davči ocitl sám ve vzdálenosti asi 7 metrů od branky, ale zamířil těsně vedle. Po dalších asi pěti minutách střílel z prakticky stejného místa opět Méďa, ovšem s jeho slabou střelou, kdy střílel z místa, si brankář domácích poradil. Následovala velká šance Baggia, který po přetaženém autu volejem asi ze vzdálenosti 4 metrů od branky branku přestřelil a Davča, který se v nadějné pozici pokusil přehodit brankáře, ovšem jeho lob brankář chytil.
           Soupeř během první půle moc nebezpečný nebyl a jako tradičně využíval své silné zbraně na domácím hřišti - vhazování míče z autu a střelbu z větších vzdáleností, kdykoli měl k tomu prostor.Za zmínku tak stojí jen 2 střely z dálky, které skončily asi půl metru až metr od tyče.
            Do druhé půle jsme nastoupili s vědomím, že v zápase máme určitě na to, abychom zvítězili. Začátek 2. půle však pro nás začal katastrofálně, kdy jinak spolehlivě hrající Libor váhal s odkopem míče tak dlouho, až ho o něj připravil protihráč soupeře a střelou kolem překvapeného Moziho poslal domácí do vedení. Na tuto situaci jsme se snažili ihned zareagovat a hned si vypracovali jednu ze stoprocentních šanci - Chylda však k údivu všech přihlížejících míč minul v situaci, která měla jen jediné řešení - vyrovnání na 1:1. Za necelých pět minut nám pak soupeř zasadil druhý úder, kdy se míč po odvráceném autu dostal k protihráči a ten střelou z voleje asi z 10 metrů prostřelil klubko hráčů v našem pokutovém území a míč od tyče skončil v naší síti podruhé. Bohužel dlužno podotknout, že se jednalo snad o druhou přímou střelu soupeře na bránu a i ta skončila v naší síti.
Na tomto místě je třeba naše hráče pochválit, že nesložili zbraně a snažili se i nadále o výsledek ještě poprat. Stejně jako v 1. poločase, i nyní se však na naší stranu nepřiklonilo štěstí - Davča nejprve nastřelil tyč a v další stoprocentní šanci zblízka brankáře soupeře. Naprostý zmar pak podtrhla situace těsně před koncem, kdy se před brankou soupeře ocitl úplně sám Méďa, který ovšem obstřelil nejen brankáře, ale i domácí branku.
           S ohledem na počet šancí nezbývá než litovat, že si ze zápasu neodvážíme 3 body, které by pro nás v naší situaci měly cenu zlata. Kromě smolné porážky jsme navíc utrpěli další ztrátu, kdy asi ve 45. minutě ze zápasu odstoupil Baggio pro zranění třísel a v 55. minutě i Davča pro zranění lýtka. V této souvislosti je třeba podotknout, že dohrávat zápas jsme mohli i bez Kečupa, kterého brutálním kopem do hlavy zranil protihráč už během 1. půle - naštěstí to Kečup neodnesl žádnou zlomeninou nosu, sanice apod., ale pouze "poraněnými" zuby.

14.KOLO: FC HRKOTKA - MASH 1:3

Sestava: Mozi - Baggio, Libor, Chylda - Méďa - Davča, David, Bafu, Kečup
Branky: Davča


       Na solidně připraveném hřišti ve Věžkách jsme v dalším domácím zápase přivítali tým MASH, který nám herně příliš nevyhovuje, což se projevilo i nyní. K zápasu stále nemohli nastoupit zranění Radek (zápěstí) a Áda (kotník), Mira hrající velký fotbal a Rooney, pobývající u rodičů své přítelkyně Jany v Moravské Třebové.

       Po úvodní jedovaté střele soupeře jsme si vytvořili jediné dvě nebezpečné situace před brankou hostů v 1. poločase - jedovatá střela Davida bez přípravy skončila na tyči a Méďa, který se ocitl úplně sám před brankářem soupeře, zakončil nepřesně mimo branku. Poté se iniciativa přestěhovala na kopačky soupeře, k čemuž jsme mu vydatnou měrou pomohli svými nepřesnostmi a svou pasivitou, která se projevovala nedůsledným a pozdním dostupováním hráčů soupeře. Úvodní branka zápasu se zrodila v polovině 1. poločasu, kdy Chylda nechal bez povšimnutí pár metrů za sebou protihráče, který sice z velkého úhlu, nicméně prudkou a dobře mířenou střelou otevřel skóre zápasu. Několik dalších velkých šancí soupeře pak zlikvidoval spolehlivě chytající Mozi, který byl i tentokrát velkou oporou a nebýt jeho, bylo už do přestávky o zápase rozhodnuto.

      Druhá půle se odehrávala v podobném duchu jako ta první, soupeř byl nebezpečnější a pokoušel se ohrozit naši branku střelbou z větší vzdálenosti. Často se dostával do přečíslení, naštěstí se mu však nedařila finální přihrávka. U našeho týmu se projevovala stejná bolest jako v minulém zápase, kdy prakticky chyběla jakákoliv střelba. Pokud už se naši borci dostali do střelecké pozice, místo střelby zvolili přihrávku na spoluhráče, který byl v situaci, ze které se nedalo zakončit (jednou v každém poločase v tom "vynikl" Baggio, za což ho vedení týmu v čele s managerem během střídání rozhodně nepochválilo).

      Soupeř odskočil na rozdíl dvou branek asi v 10. minutě 2. poločasu, kdy po vyšachování domácí obrany skóroval volný hráč soupeře do prázné branky. Hned vzápětí naši naději vykřesal Davča, který využil důsledného napadání protihráče Davidem a následné přihrávky Médi a nedal šanci brankáři hostů tvrdou a umístěnou střelou po zemi ze vzdálenosti asi 8 metrů. Na tomto místě je třeba poznamenat, že minimálně 50% podíl na brance měl David, který po celý zápas neúnavně bojoval, chodil si pro míče a spolu s Mozim byl určitě naším nejlepším hráčem.

      Jestli by někdo očekával, že nás vstřelená branka povzbudí v honbě za vyrovnáním, tak by se spletl. Byl to totiž soupeř, který se pokusil zápas definitivně rozhodnout - jedna z jeho střel nejprve skončila na tyči naší branky. Konečné rozhodnutí padlo hned vzápětí, kdy Kečup ve středu hřiště zbytečně ztratil míč a soupeř následné přečíslení tři na dva vyřešil nechytatelnou střelou - 1:3. Zbytek zápasu se odehrával v klidu, protože oběma týmům bylo zřejmé, že nemáme sílu vyrovnat. Po zbytek zápasu tak z našich akcí stojí za zmínku jen výborná střela Kečupa z přímého kopu, kterou brankář hostí s námahou vyrazil a střela Davida z úhlu, kterou bezpečně zlikvidoval.

     Na závěr lze stejně jako po minulém zápase konstatovat, že soupeř vyhrál zcela zaslouženě. Na naší straně se v plné nahotě projevila absence našich tradičních střelců branek - Ády a Rejži (v jeho případě snad bude tuto úlohu plnit nový hráč Mira), bez nichž jsme málo nebezpeční. Nezbývá tak doufat, že budou přítomní na zápasech se soupeři, kteří se pohybují ve stejných patrech tabulky jako my.